Na západní frontě klid

Hrdinou Remarquova nejslavnějšího románu z prostředí první světové války je německý voják Pavel Bäumer, který je zároveň vypravěčem. Pavel spolu s několika dalšími spolužáky (Kropp, Müler, Wolf, Kemmerich) podlehnou nacistické propagandě a vlasteneckému nadšení svého profesora tělocviku a přihlásí se jako dobrovolníci do armády. Brzy ztrácejí všechny iluze. Desetitýdenní výcvik plný šikanování a první bojová střetnutí jim otevírají oči a ukazují válku v pravém světle (plynové útoky, bombardování, utrpení raněných, smrt přátel, krvavé boje muže proti muži). Žijí v neustálých obavách o život, trpí hladem, zimou, jsou špinaví a zavšivení. Pavel postupně ztrácí všechny kamarády. Největší ranou je pro něho smrt Katziského, který mu od samého počátku pomáhal zvládat frontový život a byl mu nejmilejším přítelem. Konce války se však nedočká ani Pavel. Umírá v říjnu 1918, v den, o kterém vrchní velitelství podává zprávu: Na západní frontě klid.
V knize je vystihnuta brutální realita války i pocity dvacetiletých vojáků, kteří tuší, že jsou ztracená generace, v níž válka ubila všechno dobré. Pro člověka se stává nejdůležitějším jídlo, spánek a možnost přežít. Válka způsobuje naprostou degradaci lidství. Dosavadní kultura se jeví jako zbytečná a absurdní, falešná a nepřátelská.