Zlatý řez 33

Toto vydání časopisu Zlatý řez bezprostředně navazuje na konferenci Inventura urbanismu, která se konala ve dnech 8. a 9. října 2010 na Fakultě architektury ČVUT v Praze. Není však sborníkem příspěvků z konference, nýbrž přináší editorský výběr textů, které rozšiřují platformu pro pokračování diskuse o současném urbanismu, kterou konference otevřela. Základ slova urbanismus najdeme v latinském urbs, město. Od stejného základu je odvozeno adjektivum urbanus, které znamená nejen "městský", ale také "ušlechtilý, kultivovaný", a substantivum urbanitas ve smyslu "ušlechtilost, kultivovanost". Oba přenesené významy se dochovaly i v současné angličtině, kde urban(e) znamená "městský", ale také "zdvořilý, uhlazený". Z toho je patrné, že města bývala v minulosti nositeli kultury a civilizovanosti, s městským způsobem života byly spojovány kvality jako je dvornost a vytříbenost chování i řeči. O tom, jak člověka ovlivňuje prostředí, ve kterém žije, už bylo napsáno mnoho. Dalibor Veselý v knize Architektura ve věku rozdělené reprezentace popisuje rozkol moderní doby, kdy matematické znázornění světa a jeho technické uchopení převládlo nad přirozeným vnímáním a osobním vztahem ke světu. Konkrétní prostor, smyslově vymezený světlem a stínem, ustoupil perspektivní projekci abstraktního prostoru v karteziánských souřadnicích, což nebylo bez následků. V tvorbě měst se takto projevuje rozdíl mezi plánováním založeným na funkčním zónování a navrhováním měst jako strukturálních celků, schopných absorbovat dynamiku životních procesů. Dnes už víme, že modernistický koncept města jako dobře promazaného stroje, jehož součástky plní příslušné funkce, nefunguje: jednoduše proto, že člověk není stroj a život se nedá redukovat na jakýsi biologický funkční mechanismus. Musíme hledat způsob, jak stavět naše města tak, aby i v dnešním proměnlivém světě byla vrcholným projevem kultury a aby kritériem kvality urbanismu byla kvalita života.