Moderní dějiny 19/2

Druhé číslo časopisu Moderní dějiny v roce 2011 zahajuje esej Milana Hlavačky Co všechno se skrývá pod termínem sekularizace? Krátká bilance pro historiky, která posuzuje různorodé pojetí sekularizace a chápání náboženství v moderní společnosti z hlediska rozličných paradigmat od liberálů až po ultramoderní katolické proudy. Následující studie Jiřího Matějčka, Motivace k sociální adaptaci, akulturaci a obecně kulturnímu vzestupu v českých zemích v 19. a 20. století – k vývoji kvality populace se zabývá motivací (přáními) rozličných sociálních a profesních skupin obyvatelstva českých zemí v souvislostech se změnami hospodářských a společenských systémů, kapitalismus – socialismus, v daném období. Zejména příčinami opožďování osobní a kulturní kvality za zlepšováním profesní vybavenosti obyvatelstva. Další studie Bohuslava Litery Rudá armáda a problém loajality za občanské války v Rusku popisuje problémy rozhodování mezi loajalitou a samotnou fyzickou existencí příslušníků bývalé carské armády ve složitém období občanské války na území bývalé carské říše a zároveň snahy bolševiků využít profesní potenciál a zkušenosti zejména velitelského sboru bývalé carské armády při budování vlastních ozbrojených sil. Potom je zařazena studie Martina Vašše Slovenská otázka v Československej republike (1918-1938)l, který analyzuje uvedenou problematiku z hlediska rozličných „segmentů“ společnosti, národnostního, ekonomického, sociálního, politického a kulturního, přičemž věnuje pozornost také mezinárodním a geopolitickým aspektům slovenské otázky. Následná studie Ivana Malého Československo-lotyšská společnost v letech 1925-1941 popisuje činnost zmíněné organizace v rámci vnitřního vývoje a mezinárodního postavení Československa, zejména v meziválečném období, se zřetelem na jeho celkové vztahy k pobaltským národům a státům. Další studie Lukáše Novotného Foreign Office, britské velvyslanectví v Praze a sudetoněmecká otázka v roce 1936 osvětluje zpravodajství vysokých úředníků britského velvyslanectví v Praze o sudetoněmecké otázce v Československu a jejich výrazný podíl na negativním pohledu Londýna na národnostní politiku československé vlády vůči sudetským Němcům. Závěrečná studie Jana Kuklíka a Jana Němečka Národnostní problematika v Československu očima americké diplomacie (1933-1938) se zabývá pohledem americké diplomacie na národnostní problémy v Československu jako posledního „ostrova“ demokracie ve střední Evropě v souvislosti s celkovým vyhrocování mezinárodní situace v uvedeném období. Číslo uzavírají informační oddíly: Kronika, v níž jsou zařazeny vzpomínky na Václava Kurala a Zdeňka Kárníka, a Recenze.